V pátek 17. ledna 2020 jsme vyrazili na základnu Dálava u Kaplice v jižních Čechách. Spolu s námi dorazily i hlídky rangerů – polárníků z Vyššího Brodu, Příbrami a Vlašimi. Celkem 29 dětí a 11 vedoucích. Po příjezdu na základnu se posádky musely připravit na přezimování, neboť polární noc, jak známo, trvá 100 dní. Roztopily ve dvou kajutách lodi Endurance sevřené v ledu a posilnily se přídělem jídla. Sobotní dopoledne po klidné noci, kdy rtuť teploměru nesestoupila pod -1 st.C, jsme vyvíjeli aktivity proti trudnomyslnosti, která jinak bývá záhubou takovýchto výprav. Lovili jsme tuleně, hráli polární fotbal, lyžovali, výráběli Pavlíčkovi lihové vařiče, nebo procvičovali paměť při Kimovce. Naše loď vystavena obrovskému tlaku ledu ve kterém byla uvězněna, se začala pomalu potápět. Nezbývalo nám, než po obědě hledat pevninu a zamířili jsme ke Slonímu ostrovu. Cesta nebyla jednoduchá, bylo potřeba použít kompas, překročit ledovou řeku a za šera rozdělat v dešti a sněžení oheň a na něm připravit večeři. Otázka jednoho polárníka po přetrpených obtížích hovoří za vše: „Můžeš mi vysvětlit, proč to všechno děláme?“ :). Nocí jsme se vraceli, kolem vyjících dotěrných vlků na vyhřátou základnu, kde na mokré a unavené trosečníky čekala hostina a promítání závěru filmu Zkáza lodi Endurance. Pobavili jsme se u natočených vlastních videí z mobilů jednotlivých družin a ti nejvytrvalejší šli ještě před půlnocí do sauny a řeky :). V neděli byl trochu problém posádku v půl deváté probudit, natož vyhnat do sněhu na rozcvičku, ale vše se podařilo a už okolo 11. hodiny mířila šňůra zachráněných trosečníků přes lanový most směrem k civilizovanému světu. Závěrečná modlitba jednoho účastníka zněla: „Děkuji ti pane Bože, že jsem to přežil a že už mi není zima“:).

Fotky z výpravy od jihočeských fotografů ZDE: 

a jednoho středočeského ZDE:

Upoutávka na výpravu ZDE:

A jak to doopravdy bylo se můžete podívat na tomto VIDEU: