Morgarat, pán deštných a temných hor, někdejší baron z Gorlanu, se nikdy nesmířil s porážkou, kterou utrpěl od Duncana, mladičkého krále Araluenského královsví. Zapomnělo se na něho a stal se spíše bytostí z bájí, kterou strašily matky své zlobivé děti. Nyní nastal čas, kdy se chtěl Morgarat pomstít a znovu zaútočit.
Den první: V Araluenském království byl zatím klid a na panství barona Aralda se to chlapci a děvčaty první den jen hemžilo. Vysoko v horách se setkali s mužem – říká se, že to byl snad samotný Mojžíš – který jim předal kamenné desky s Desaterem. Tímto zákoníkem se království řídilo a proto se s ním měli seznámit i tito sirotci.
Fotky z I. běhu ZDE: / z II. běhu ZDE:
Den druhý: Byl to Den vybírání, tak důležitý pro sirotky. Dospěli do věku, kdy se mohli dostat do 
učení a stát se plnoprávnými členy panství. V Herbertově všichni nastoupili na lodě a pluli po Velké řece na hrad Redmont. Tam již čekali mistři různých cechů, aby si vybrali do učení nové učně. Sir Rodney – bojový mistr, Ulf – mistr chovu koní, Lady Paulina – diplomatka, Nigel – mistr písař a Chub – mistr kuchař. Jaké bylo zklamání a smutná cesta zpět, když si mistři žádného nového učně nevybrali. Ještěže v lesích bylo tolik dobrých borůvek. Rozptýlili se také hezkou hrou na přírodní anomálie. Při noční hře se ukázalo, že sirotci neskončí na polích jako rolníci, ale stanou se hraničářskými učni.
Fotky z I. běhu ZDE: / z II. běhu ZDE:
Den třetí: No učit se tomuto řemeslu nebylo až zas tak jednoduché, protože hraničářský mistr Halt potřeboval každého učně naučit především pracovitosti, píli a poslušnosti. Kluci a holky zametali světnici, přebírali čočku a rýži, nebo vařili Haltovi kávu. Až odpoledne se začali seznamovat s ryze hraničářským uměním: Péče o koně a jízda na něm, lukostřelba a vrhání noži, lanové aktivity, nebo umění skrytého pohybu.
Fotky z I. běhu ZDE: / z II. běhu ZDE:
Den čtvrtý: Při jízdě na koních lesem narazili Halt s Willem na stopy obrovského divočáka. Povolali barona Aralda a jeho rytíře, včetně učně Horáce, aby divočáka ulovili. Byly to dramatické chvíle, při kterých neváhali nasadit svůj život Will s Horácem jeden za druhého. Odpoledne jsme na vrchovině nad tábořištěm Vlků hráli „Vesnice“. Snažili jsme se proniknout na nepřátelské území a zjistit tam, co nejvíce důležitých informací.
Fotky z I. běhu ZDE: / z II. běhu ZDE:
Den pátý: Sněm hraničářů, na který Halt s Willem dojeli, byl zrušen kvůli znepokojivým zprávám od hranic království. Oddíl 50ti wargalů překročil průsmyk Tří stupňů, přemohl stráž a zamířil k severu. Do Araluenského království se vydaly i dvě děsivé šelmy Kalkarové, šly někomu po stopě. Naši hraničáři se rozdělili do skupin na zvědy, bojovníky, bylinkáře, diplomaty a začali se připravovat u jednotlivých mistrů na náročnou cestu na sněm. Od 11 hodin dopoledne až do večera pak putovali už ve svých družinách okolními hraničními hvozdy a procházeli rozličnými zkouškami.
Fotky z I. běhu ZDE: / z II. běhu ZDE:
Den šestý: Za Kalkarami se vydal Halt s Gilanem a Willa poslali pro pomoc na hrad Redmont. Po dlouhé cestě dorazily posily v čele s baronem Araldem a sirem Ro
dneym k rozvalinám, kde plála ohněm veliká hranice dřeva. Se řevem se svíjel na zemi smrtelně zraněný kalkara. V hrudi mu trčely Haltovy šípy. Tento den jsme v táborovém programu vyhradili méně nebezpečným aktivitám než v Araluenském království, avšak v bojovnosti byl téměř srovnatelný. Odpoledne jsme si to rozdali ve frisbee a v ringu mezi sebou a večer, když padla tma, se postavili kalkarám a zachránili Halta.
Fotky z I. běhu ZDE: / z II. běhu ZDE:
Den sedmý: Baron Ara
ld poděkoval Willovi za statečnost, kterou projevil u rozvalin Gorlanu a nabídl mu přeřazení do bojové školy. Will po ní kdysi toužil, ale nyní s omluvou odmítl, je přece hraničářův učeň. Halt se z pod kapuci své pláštěnky usmíval. Také my jsme připravovali oslavy. Byl před námi poslední společný večer, připravovalo se dřevo na slavnostní táborák, nacvičovaly se scénky. Na nástupu jsme i my vedoucí děkovali a chválili naše učně za jejich statečnost.
Fotky z I. běhu ZDE: / z II. běhu ZDE:
Den osmý: Po budíčku a rozcvičce jsme spolu ještě jednou posnídali a pak se vrhli na balení batohů a úklid tábořiště. Léna Mermont, Caraway, Seacliff a Norgate utichla. Hraničářští učni i jejich mistři se rozjeli napříč Araluenským královstvím domů.
