Hned první den měsíce března roku 2019 večer jsme vlakem vyjeli vstříc dalšímu dobrodružství. Do Zlaté Koruny jsme dorazili potmě. Po rychlém ubytování jsme se při večeři setkali s kapitánem Servadacem a jeho dvěma sluhy, kteří vykřikovali něco o velkých zemětřeseních, vlnách, změně gravitace, východech na západě a velké neznámé planetě na obloze. Nic dalšího nám k tomu neřekli, tak jsme to nechali na ráno. Nevím jestli z rozrušení, ale nikomu se tu noc nedařilo usnout a celá noc byla velmi neklidná. Vedoucí museli pořád chodit a ztišovat, zhasínat  v pokojích apod. Ráno jsme se hned po snídani a rozcvičce pustili do výroby raket. Řezali jsme, vystřihovali a lepili a také zkoušeli letové vlastnosti. S raketami jsme se též účastnili leteckého víceboje – let do dálky, do výšky a na cíl. Po obědě nás čekala výprava na nedalekou rozhlednu Granátník, kde jsme našli promrzlého a vysíleného hvězdáře Rosettiho. Ten nám konečně objasnil příčinu změn a vysvětlil nám, že letíme na kometě, která narazila do země a vzala jí kus s sebou do vesmíru. Někteří tomu nechtěli věřit, ale i citelné ochlazení tomu nasvědčovalo. Spolu s hvězdářem jsme sestoupili  do země tepla. A protože opravdu přituhovalo, zahráli jsme si hru, kdo na sebe obleče víc oblečení. Po večeři jsme si povídali o vesmíru, a protože venku bylo zataženo, ukazovali jsme si nějaká souhvězdí v programu Stellarium. Také jsme si pustili krátký vesmírný večerníček a my starší zavzpomínali na vesmírné lety s Ládínkem Smolíkem. Kometa se dle výpočtů blížila k zemi a tak vznikl plán zachránit se v balónu. Balóny jsme vypustili dva a nakonec se nám podařilo se zachránit a tak jsme to i vydatně oslavili – vypustili jsme do atmosféry také rychlé špunty :). V neděli jsme se vrátili domů a měli radost, že to nakonec dobře dopadlo.

Na fotky z výpravy se můžete podívat ZDE: