V sobotu 3. listopadu 2012 jsem vstával brzy ráno, jen co se rozednělo, abych vše stačil připravit. Obloha byla zatažená a pršelo. „Hmm, snad se vyjasní“, říkal jsem si, „mají přece dnes na srub „U kulíška“ přijet děti z našeho oddílu,  jejich sourozenci a také několik rodičů“. Neztrácím naději, předpověď na víkend slibovala dokonce polojasno a déšť jen místy a za počasí jsme se v pátek večer také s Pavlem Světlíkem modlili. Pavel je ornitolog a vedoucí organizace A-Rocha a přijel nám udělat se svým kolegou Alešem program o ptáčcích a zvířátkách v lese. Oba jsou už u srubu a připravují záchytné sítě, do kterých se pokusí chytit nějaké ptáčky a snad i kulíška, nejmenší sovu v Evropě. Děti z oddílu jsou s dalšími vedoucími na cestě do Husince. Přestalo pršet a já jim vyjíždím od srubu nad řekou Blanicí naproti. Jenže ouha s autem jsem uvíznul v bahně a tak se vydávám pěšky a v lese po cestě připravuji dětem úkoly o ptáčcích. Na kraji lesa se se všemi setkávám a vydáváme se po fáborkách zpět ke srubu. Po cestě děti ve svých kmenech  plní různé úkoly: hledají schovaná ptačí hnízda, rozlišují na obrázcích různé ptačí zobáky, sbírají ptáčkům potravu a společně zpívají písničku, kde vystupuje nějaký pták. Přicházíme k srubu a hned se nás ujímá Pavel s Alešem. Byli úspěšní a podařilo se jim chytit několik ptáčků. Mají je pro nás uložené živé v plátěných pytlíčcích. Stihli je okroužkovat a nyní nám je postupně ukazují. Sýkorka koňadra, sýkorka úhelníček, králíček obecný, který je jedním z našich nejmenších ptáčků. Později v průběhu dne si máme možnost prohlédnout a také vypustit zpět do přírody  sýkorku modřinku a parukářku.  Po skvělém guláši, který pro nás z 12 kg brambor uvařila Katka, střílíme z luků a hrajeme hru „Boj o vlajku“ (tedy vlastně o peříčko). U táboráku pro nás má Pavel Světlík ještě připravené poučné povídání o zvířátkách v lese s krásnými maňásky lišky, jezevce, ježka, krtka, vlka, žáby a – no bylo jich opravdu hodně. Před odchodem na autobus do Husince se ještě společně fotíme a děti dostávají na památku odznáček sýkorky. Kulíška nejmenšího jsme sice nechytili, přesto bylo krásné vidět zblízka všechny ty ostatní ptáčky v jejich různosti v barvách, tvarech, hlasech. Vím, že mám za co děkovat a také komu :). Děkuju. 

Fotky z „Kulíška“ k prohlédnutí zde.