Zase po roce se na tábořišti žďárských rangerů poblíž vesničky Křídla na Vysočině potkáváme s ostatními hlídkami na poslední předprázdninové akci – larpové bitvě Hraničářův učeň. Je 13. června 2025. Večer musíme stihnout registraci, hodnocení propracovanosti kostýmů a bezpečnosti našich zbraní. Podle kostýmu je každý ohodnocen počtem životů. Na prvním nástupu se představují králové – my bojujeme za národ Galika a naším králem je Vojta Vach (alias Kormič). Ještě v noci probíhá první noční úkol – quest – zachránit unesené bojovníky z vězení, což po tmě a se strážemi není úplně jednoduché. Uléháme až po půlnoci. Ráno po nástupu se armády přesouvají ke střetům –  bojujeme na louce, na uzavřené cestě – v dolech, v bludišti ze kterého zachraňujeme zlato. Bojuje se měkčenými meči, sekerami, luky a šípy. Po náročných soubojích se úplně zpocení přemísťujeme do tábora a rychle vaříme oběd a snažíme se odpočívat. Moc času na to nemáme, král již opět troubí do boje a tentokrát dobýváme pevnosti. Po návratu do tábora je připravena velká hostina – pro všechny je pečené maso a limonáda teče proudem. Ráčíte raději bezinkovou, nebo mangovou J?. Večer pro nás Kristýnka Satková měla připravené pěkné biblické zamyšlení a poté následoval zábavný program (např. jaká skupina je silnější v přetahování lanem). V neděli proběhla závěrečná bitva, naše Galika opět nevyhrála, ale bylo to o fous. A my budějičtí jsme zase museli spěchat na vlak, a že bylo horko, dali jsme si docela do těla a svižně urazili 4 km s plnou zátěží. No však jsme si mohli ve vlaku odpočinout – máme to domů skoro 5 hodin :).