SILVER A – LETNÍ TÁBOR NA LOSÍ ŘECE

Srpen 11th, 2018 Comments off

Den první – Už od prvního vstupu do našeho výcvikového tábora STS 25 (Special Training School) na skotském venkově nám bylo jasné, že z nás budou chtít vycvičit ty nejlepší vojáky. Prošli jsme zdravotní prohlídkou, rozdělili nás do družstev a ubikací a na krk jsme dostali vojenské známky se jménem. V družstvech byl čas se spolu navzájem seznámit a zopakovat si pravidla tábora. A už nás čekal první nástup a první slovo od jednoho z velitelů na téma, jaký by voják měl být.

Fotky z I. běhu 1. dne ZDE:

Fotky z II. běhu 1. dne ZDE:

Den druhý –  Hned ráno se začalo s nejtvrdším fyzickým výcvikem. Po rozcvičce vedené skotským důstojníkem z elitních jednotek Comandos  a vydatné snídani jsme se ve vyprávění a vzpomínkách dostali zpátky domů do Protektorátu, kde se formovala na začátku války legendární odbojová skupina Tři králové. Následovala výuka intuitivní střelby v terénu airsoftovými zbraněmi, taktická příprava při hře tanky a pořádná dávka šifrování. Po obědě a krátkém osobním volnu následovala výuka sebeobrany, další výcvik fyzických dovedností  při šplhání na přepravky, střelba ze vzduchové pušky na terč a pletení rescue náramků. Večer jsme byli rádi, že si v kantýně za stravenky můžeme koupit něco málo na přilepšení tvrdého vojenského života.

Fotky z I. běhu 2. dne ZDE:

Fotky z II. běhu 2. dne ZDE:

Den třetí –  Tento den byl ve znamení vojenských manévrů. Vydali jsme se náročným terénem skoro až k hranicím. Velitel se nás snažil přesvědčit, že je to cyklostezka – možná byla kdysi dávno v dobách míru, ale stejně mu to nikdo nevěřil.  Překonávali jsme různé překážky, zkoušeli se maskovat a pronikat přes území obsazené nepřátelskými vojáky, vyzkoušeli si, jaké to je, když dochází voda. Byli mezi námi také tři budoucí výsadkáři ze Silver A – Alfréd Bartoš, Josef Valčík a Jiří Potůček, který dopluli do Anglie po těžkých ústupových bojích ve Francii. Po návratu na základnu jsme uvítali koupání v Krokodýlí zátoce a pěkně jsme si v říčce zadováděli.

Fotky z I. běhu 3. dne ZDE:

Fotky z II. běhu 3. dne ZDE: 

Den čtvrtý –  Dnes jsme měli návštěvu. Začalo to dost napínavě – zásahem na řidiče okolo jedoucího vozidla. Členové zásahové služby nám přijeli říci o své práci – mohli jsme si prohlédnout jejich zbraně, potěžkat zásahovou vestu i si vystřelit z cvičných zbraní. Motivováni jejich příkladem jsme se po obědě opět vrhli na výcvik. Každý z nás dobrovolně souhlasil s účastí na výsadcích do vlasti, které budou velmi nebezpečné a mezi prvními, které si vedení STS 25 vybralo, byli Bartoš, Valčík, a Potůček. Večer jsme poseděli společně u ohýnku a našim unaveným tělům jsme pod hvězdami dopřáli horkou sprchu.

Fotky z I. běhu 4. dne ZDE:

Fotky z II. běhu 4. dne ZDE:

Den pátý – Více než jindy jsme se ráno po rozcvičce zabývali nácvikem anglických rozkazů. Potom, co se vrátila zásobovací skupina vojenským terénním speciálem s nákupem z nedalekého městečka, jsme byli svědky odletu přetíženého britského bombardéru Halifax Mk II 138. perutě s 15ti muži na palubě. Bylo 28. prosince 1941 a zkušený pilot kpt. Hockeye měl před sebou náročný 10ti hodinový noční let nad okupovanou Evropou. Nastal čas vysadit v noci na území naší vlasti výsadek Silver A, Silver B a Anthropoid. Již půl roku totiž nepřicházeli naší exilové vládě v Londýně vysílačkou žádné zašifrované zprávy, bylo tedy potřeba obnovit spojení a znovu navázat kontakt s důležitým agentem A 54. Než došlo k pozdějšímu nočnímu výsadku všech skupin, využili jsme čas k dalšímu výcviku intuitivní airsoftové střelby, dále k tolik potřebnému šifrování a v tomto dni také navíc k nácviku první pomoci v rizikových situacích. Velkou pomocí nám byli noví instruktoři první pomoci Kryštof, Vojta, Nat, Ríša, Majda a Adélka.

Fotky z I. běhu 5. dne ZDE:

Fotky z II. běhu 5. dne ZDE:

Den šestý – Pokud měl být úkol výsadku Silver A splněn, bylo nezbytné se po seskoku spojit s domácím odbojem, vyhledat důvěryhodné lidi ochotné pomoci s ubytováním, potravinovými lístky a s úkrytem vysílačky Libuše. Než jsme vyrazili do civilizace, posilnili jsme se na obědě výbornými bramborovými knedlíky s uzeným a zelím. Každá družina dostala jednu šicí jehlu a měla za úkol v průběhu několika hodin měnit a měnit a měnit s obyvateli městečka a přinést do tábora něco zajímavého a užitečného J. Již za tmy jsme si navzájem s nadšením vyprávěli veselé historky, které jsme při tom zažili a ukazovali si získané předměty.

Fotky z I. běhu 6. dne ZDE:

Fotky z II. běhu 6. dne ZDE:

Den sedmý – Tento den byl dnem slavnostním. Jedna z nejúspěšnějších misí naplánovaná Londýnem byla u konce. Podařilo se obnovit vysílačkou přerušené spojení a setkat se s Václavem Morávkem, který byl v kontaktu s agentem A54. Dopoledne měli družiny poslední biblické téma, v polní kapli byl čilí ruch – povídání a modlitby, před obědem se hrály vlajky. Odpoledne jsme šli na dřevo, abychom na večer připravili slavnostní táborák, družiny secvičovaly zábavné scénky a k večeru došlo na slavnostní vyhodnocení a povýšení všech statečných výsadkářů. Byli jsme pospolu u slavnostního ohně, zpívalo se a povídalo dlouho do noci.

Fotky z I. běhu 7. dne ZDE:

Fotky z II. běhu 7. dne ZDE:

Den osmý – Ráno jsme se nechali probudit Matějovým saxofonem a po rozcvičce a snídani jsme se vydali podívat do vedlejšího tábora Čechoslováků v Británii. Bylo moc zajímavé seznámit se s jejich vojenskou technikou, zbraněmi, polní nemocnicí nebo poštou. Před polednem se výsadkáři zbalili a vyrazili domů, byl totiž, kam oko dohlédlo, klid a mír po kraji. Díky Bohu.

Fotky z I. běhu 8. dne ZDE:

Fotky z II. běhu 8. dne ZDE:

SJÍŽDÍME VLTAVU A ZAČÍNAJÍ PRÁZDNINY :)

Červen 30th, 2018 Comments off

V sobotu 30. 6. jsme napjatě očekávali, jestli se celé naší početné výpravě podaří dostat se do autobusu. Bylo nás kolem 50, tak se není co divit. Nakonec se to podařilo a autobus nás dovezl na kopec nad tábořiště ve Zlaté koruně. Tam začínala naše plavba. Po nezbytných přípravách a občerstvení jsme vypluli. Vody bylo méně, ale to úplně nevadilo. Počasí se vyvíjelo slibně a kolem poledne vysvitlo sluníčko. Nálada na raftech byla dobrá, zastávky na oběd a občerstvení tradičně u Dívčího kamene  a U vodníka. Krásně jsme se naladili na letní prázdniny, děkujeme.

Na fotky z raftů se můžete podívat ZDE:

Categories: CO JSME ZAŽILI Tags:

ŽIVOT NA LOSÍ ŘECE

Červen 12th, 2018 Comments off

V pátek 7. 6. 2018 jsme se ve večerních hodinách sešli před klubovnou a vydali se autem na Losí řeku. Stany jsme postavili už za tmy a pak u ohýnku čekali na příjezd ornitologa Jirky. Na samotné noční kroužkování chřástalů jsme vyráželi až chvilku před půlnocí. Vždy jsme kousek popojeli autem, pustili nahrávku a poslouchali, jestli neuslyšíme hlas chřástala polního. Při první zastávce jsme ho slyšeli jen z dálky. Objeli jsme tedy rybník a pak už šel Jirka najisto. Vzal si s sebou dvě dobrovolnice a ostatní čekali u auta. Majda s Terezkou pak vyprávěly, jak se dostávaly na místo přes potok a bujnou vegetaci. Pak Jirka pustil nahrávku a už se nesměly hýbat. Viděly jen, jak se hýbe tráva, vyběhl chřástal a už byl v síťce. Ostatní čekající u aut odhadovali situaci podle zvuků chřástala a světel baterek v dálce. Po chvíli nám přinesli chřástala ukázat, Jirka ho okroužkoval a změřil a chvíli nám o něm povídal. Pak jsme si ho zblízka prohlédli, vyfotili a nechali běžet. Zkoušeli jsme najít ještě další chřástaly, ale už se nám to nepovedlo. Do spacáku jsme se dostali až kolem třetí hodiny ráno. Ráno však ornitologické dobrodružství neskončilo. Místní pan hajný nám ukázal hnízdo výra velkého se dvěma mláďaty. Jirka je měl okroužkovat, ale zjistilo se, že už kroužek mají. Tak jsme si je jen poměrně zblízka prohlédli a vyfotili. Mezitím na Losí řece už začala brigáda – stavění přístřešku. Za celý den se udělal velký kus práce, za což jsme všem moc vděční. Děti chvíli pracovaly, chvíli se koupaly, hrály airsoft nebo hledaly poklady detektorem kovu.     

Podívat se na fotky můžete ZDE:

Dozvědět se něco chřástalovi polním a poslechnout si jeho hlas můžete ZDE:

Categories: CO JSME ZAŽILI Tags:

OSVOBOZOVÁNÍ ZLATÉ KORUNY

Červen 3rd, 2018 Comments off

V pátek 1. června 2018 jsme se vlakem vydali do Zlaté Koruny. Na nádraží na nás čekal vedoucí tamního odboje Karel Štěpán. Vyslechli jsme hlášení českého rozhlasu s výzvou, aby byli všichni ozbrojení němečtí občané odzbrojeni. Podařilo se nám vypátrat jen jednoho a odzbrojení proběhlo bez jediného výstřelu. Na základně jsme si po večeři a ubytování přečetli o událostech ve Zlaté Koruně v květnových dnech roku 1945. V sobotu byli všichni tak natěšeni na nové zážitky, že nemohli dospat. V 6 hodin byli vzhůru skoro všichni (někteří již více než hodinu) a udržet je do budíčku v 7:30 bylo skoro nemožné :). Po vydatné rozcvičce a snídani jsme se dozvěděli, že náš vojenský džíp byl ukraden. Po namaskování vojenskou kamufláží a poučení o fungování polního telefonu jsme se opatrně vydali džíp hledat. Obě skupiny ho úspěšně vypátraly a s ním i mapu s označeným místem, kde jsou ukryty zbraně. Nalezené zbraně jsme hned vyzkoušeli –  střílelo se do terčů i balónků naplněných moukou. Hrál se i airsoft. Začalo pršet, ale to nám nevadilo, protože oběd byl skoro hotov. Po poledním klidu už zase svítilo sluníčko a tak mohlo být provedeno odminovávání cesty. Každý si našel vystřelenou patronu z války. Zahráli jsme si hru „Tanky“ a někdo ještě pokračoval v hledání s detektorem kovu. Mezi nečekanými nálezy byly dvě podkovy pro krávu. Po výborných topinkách jsme se ještě na chvíli sešli u ohně – hráli hry a zpívali při kytaře. V neděli všichni pokojně spali až do budíčku. Po krátkém slovíčku jsme se džípem svezli ke hřbitovu. Děvčata svázala krásné kytičky a s vlajkami jsme je došli položit na hrob zlatokorunským občanům a maďarským vojákům, kteří padli při osvobozování. Pak už nás čekal jen úklid, společné foto a cesta vláčkem domů.

Ze zápisků válečné zpravodajky Katky

Na fotky z výpravy se můžete podívat ZDE:

Categories: CO JSME ZAŽILI Tags:

SLAVONICKÉ PEVNŮSTKY

Květen 20th, 2018 Comments off

Tak na tuhle výpravu jsem se fakt těšil. V pátek 18. května 2018 jsme vyrazili s oddílem starších (pondělních) rangerů do České Kanady. Kluci a holky jeli s vedoucími vlakem a busem a já s Peťou P. vojenským UAZem 469. Ubytovali jsme se v chatičkách poblíž rybníku Osika u Nové Bystřice a tím jsme se ocitli v oblasti plné starých bunkrů – řopíků, které jsme chtěli navštívit a prozkoumat. Jeden z nich byl dokonce hned u našich chatiček. V sobotu po rozcvičce a snídani jsme si každý připravili bagety na celý den a postupně se dopravili k lesu u Starého Města pod Landštejnem. Tam se odehrála naše první airsoftová bitva s Colty 1911. Krásnými lesy nás vedla červená turistická značka až k pevnostnímu areálu u Slavonic, kde jsme měli domluvenou komentovanou prohlídku. Prohlédli jsme si uvnitř tři řopíky postavené  v roce 1937 na obranu našich hranic před Německem. Bunkry byly vybaveny dobovými vojenskými potřebami včetně kulometů. Přehnali se deště, ale na tábořiště jsme k večeru dorazili našim armádním speciálem už opět za sucha. Výbornou sobotní večeři (rajskou a guláš) nám po příjezdu připravila majitelka chatičkového areálu. Z velkých víkendových zážitků musím zmínit také vojenskou lesní autoškolu, lesní hru „Tanky“ a Peťovo válečné nálezy detektorem z okolí bunkru. Moc jsme si to užili, díky Bohu.

Na fotky z výpravy se můžete podívat ZDE:

Categories: CO JSME ZAŽILI Tags:

RINGOTURNAJ 2018

Květen 8th, 2018 Comments off

V sobotu 5.5.2018 v dosti brzkých hodinách začala naše cesta na Ringoturnaj do Křižanova. Při přestupech, hlavně v Jihlavě,  všichni neúnavně trénovali házení kroužkem. Do Křižanova jsme z nádraží došli pěšky, jen naše batohy se vezli. Odpoledne a podvečer byli ve znamení dalšího tréninku ringa  a procvičování dovedností na novou soutěž „Ranger roku“. V neděli a v pondělí se hrálo a hrálo, od kroužku se některé nedalo dostat ani když zrovna nehráli zápas. Všichni hráli s nasazením a výborně. Pokud nehráli, bylo to jen kvůli tomu, že se věnovali doprovodným programům (jízdě na raftech, vyrábění náramků a dalších krásných věcí, chůzi po slackline, střelbě,deskovým hrám atd.. ). Během soboty až pondělí také probíhala soutěž tříčlenných družstev „Ranger roku“. Měla pět disciplín – biblické znalosti, štafetový běh, stavění stanu, rozdělávání ohně, a vázání uzlů. Naše družstva si vedla dobře (zejména v biblických znalostech – za adventure rangers jsme byli nejlepší:-)), ale na získání titulu ranger roku to nestačilo. V úterý všichni netrpělivě očekávali vyhlášení výsledků. Na stupni vítězů ( stříbrné místo) letos stálo družstvo senior rangers Petr a Kája. Družstvo discovery rangers po velkém boji obsadilo čtvrté místo. Dalším úspěchem bylo první místu Zuzky v chůzi po slackline a čtvrté místo Majdy v turnaji v Goblících. A pak už jen rychlý dobrý oběd a ahoj Křižanove, ahoj kamarádi. Děkujeme  Ti Pane za další vydařený Ringoturnaj a třeba zase za rok.

Na fotky z Ringoturnaje se můžete podívat ZDE:

Categories: CO JSME ZAŽILI Tags:

VELIKONOČNÍ ŠIFRA

Březen 24th, 2018 Comments off

Týden před Velikonocemi sobotní ráno 24. 3. 2018začalo dost dobrodružně.  První úkol byl naší početnou výpravu celou dostat do autobusu směrem na Římov. To se povedlo a díky ochotnému řidiči jsme o výpravu nepřipravili ani skupinu malých světlušek, které také čekaly na stejný autobus. V Římově jsme se setkali s ostatními a pokračovali jsme ve směru Římovské křížové cesty. U některých kapliček jsme si připomínali biblické události, které tam byly znázorněny. Zároveň měly skupinky rangerů za úkol najít a rozluštit ukryté šifry. Postupně se jim z nich skládala zpráva, kde mají hledat svůj díl pokladu. Po zastávce na oběd, kde jsme si opekli buřty se krásně rozsvítilo sluníčko a tak hru o vlajky někteří hráli jen v tričku. U poslední kapličky byla už zpráva celá a tak bylo jasné, kde poklad hledat. Pak už jen rychlý přesun na autobus a hurá domů.

Na fotky z velikonoční výpravy se můžete podívat ZDE:

Categories: CO JSME ZAŽILI Tags:

FOTO – VÝPRAVA PRO RÁDCE

Únor 25th, 2018 Comments off

Raz, dva, tři, čtyři, tolik bylo rádců, které neschvátila nemoc a tak v pátek 23.2. odjeli na svůj první base – camp s fotografickou tématikou do Pořešína. Kája už v chalupě pilně topil a tak se tam dalo docela přebývat. Večer patřil hrám, zejména hře na vraha, na kterou byli pokojíčky se zákoutími jako dělané. Ráno jsme se hned pilně pustili do fotografické teorie- neznámá slova jako clona, expozice nebo zlatý řez se stávala o něco známější. Objevili jsme i některá tlačítka a funkce na fotoaparátech o kterých jsme předtím netušili k čemu jsou.  Po teoretické části přišla vždy část praktická – po dvojicích jsme se pustili do terénu a měli za úkol vyfotit co nejkrásnější fotku na vybrané téma. Focení jsme proložili i hrami. Večer se fotografická díla vyhodnocovala – všechna byla moc zdařilá. Dalším nelehkým úkolem bylo vyrobit si vlastní dírkovou komoru. Pracovali jsme tak pečlivě, že se práce docela protáhla. V neděli jsme si scénkami připomněli slovo o rozsévači. Po kontrole světelných podmínek si šel každý sám vyfotit svou fotku dírkovou komorou. Po obědě ještě rychlé společné foto a rychle na vlak. Fotky z dírkové komory vyšly jen dvě, ale odměnu za snahu dostal druhý den na schůzce každý a do budoucna to nevzdáváme :-).

Na fotky z rádcovské výpravy se můžete podívat ZDE:

Categories: CO JSME ZAŽILI Tags:

PŘÍBĚH ALENY POPPEROVÉ – BESEDA S PAMĚTNICÍ

Únor 19th, 2018 Comments off

Některé naše schůzky jsou docela klasické – nějaká hra, něco z bible, něco z naší historie nebo přírody… 19. února jsme měli schůzku poměrně atypickou – jednak tím, že jsme se sešli v modlitebně Církve Bratrské v Baarově ulici, ale hlavně tím, že se nám dostalo té cti setkat se s pamětnicí druhé světové války Alenou Popperovou, které je již dost přes osmdesát, ale i tak stále chodívá na besedy po školách a tak podobně, aby se podělila o svoji zkušenost a přiblížila nám zhýčkancům jednadvacátého století dobu, kdy i kousek tvrdého chleba byl obrovským bohatstvím.

Nejdříve jsme byli paní Alicí Michalcovou seznámeni s dějinami židovského národa (pro některé to bylo spíše opakování). Poté už se dostala ke slovu paní Popperová a vyprávěla nám o svém krásném a šťastném dětství, které přerušilo období Protektorátu, kdy jim jakožto Židům bylo spousta věcí nesmyslně zakazována jen proto, aby se cítili méněcenně. Potom jí gestapo zatklo tatínka, protože i přes zákaz chodil do práce – pracoval jako právník a takto pomáhal chudším lidem v jejich soudních jednáních. Následně odvedli i maminku, takže se o Alenu i její sestru Noru musela postarat služebná Manka. Ta je odvedla nejdříve k nějakým známým a nakonec se Alena dostala ke svému strýci do Prahy, kde nebyla nikým citově přijata, nicméně se zde dočkala konce války. Svoji maminku, která se vrátila z Terezína nejprve ani nepoznala a hrozně se jí bála. Po návratu do Budějovic všechny společně očekávaly také tatínka, ten ale bohužel koncentrační tábor nepřežil.

Jednou další a podle paní Popperové nejšťastnější událostí jejího života bylo setkání s Bedřichem Popperem, po jehož boku potom dlouhé roky šťastně žila. Sepsala jeho vyprávění o cestě do Palestiny na lodi Patria (Cesta za svobodou), které později zinscenovalo Jihočeské divadlo do hry Archa naděje.

Jednotlivé části besedy si můžete poslechnout zde:

Dějiny židovského národa

Vyprávění Aleny Popperové

Odpovědi na otázky posluchačů

Na fotky z besedy se můžete podívat ZDE:
a prezentaci si můžete stáhnout ZDE:

Categories: CO JSME ZAŽILI Tags:

2. RÁDCOVSKÝ KURZ – SKALKY II.

Únor 9th, 2018 Comments off

9. – 11. února 2018 jsme vyrazili s našimi dalšími budoucími rádci na druhou část rádcovského kurzu Skalky, tentokrát na základnu ve Zlaté Koruně. Víkend byl zaměřený na další tři důležité okruhy naší oddílové práce: zdravovědu, uzlování a práci z Biblí. Ráno jsme na sněhu začali rozcvičkou, která měla podobu hry na roboty. Zaběhali jsme  si při ní a nastartovali se pěkně na celý den. Katka, náš táborový zdravotník, vyučovala první pomoc při krvácení, při zástavě dechu a srdeční činnosti – došlo samozřejmě na oživování Anduly :), jak se postarat o člověka v šoku a v dalších ohrožujících stavech. David vyučoval pěkně prakticky uzly: Dračí smyčku, Lodní a Dřevařskou smyčku, Škotovou a Ambulantní spojku a já jsem v závěru dne připravoval budoucí rádce na práci s biblickým textem, tak aby mu mohli lépe rozumět a druhým i něco předat. V neděli ráno všem ostatním pak posloužili svým zamyšlením nad vybraným biblickým příběhem. Ještě v sobotu, kromě dobrého jídla, došlo také na odpočinek a zábavu při večerních hrách „Dobíjení baterek“ a „Nevíte o mně, že…“. V neděli dopoledne probíhaly zkoušky a tak se nelekněte při prohlížení fotek našich namaskovaných zraněných figurantů :).

Na fotky se můžete podívat ZDE:

Categories: CO JSME ZAŽILI Tags: