TROSEČNÍCI POLÁRNÍHO MOŘE

Únor 2nd, 2019 Comments off

Tak jsme se sjeli, někteří autem, někteří vlakem, někteří z Budějovic, někteří z Vlašimi v pátek 25. ledna 2019 do útulné základny Tomíků v Hutích u Pacova. Čekal nás napínavý příběh po stopách vzducholodi Italia, která havarovala 23. května 1928 při návratu od Severního pólu kdesi na severovýchod od Špicberků. Spolu s hrdiny filmu Červený stan (a také s Čechem Karlem Němcem) jsme prožívali příhody trosečníků na kře ledové až do jejich záchrany ledoborcem Krasin 12. července 1928. V pátek jsme začali pečením buřtů a večer byl věnován rádiovému spojení. V sobotu ráno jsme dostali zprávu, že nedaleko základny vypadli ze vzducholodi Italia tři členové posádky. Rozdělili jsme se tedy na tři skupiny a vyrazili je zachránit. Museli jsme nalézt nebohé trosečníky a ztracené věci ze vzducholodi, poskytnout trosečníkům ošetření, postavit stan a uvařit  čaj. Ranění byli promyšleně rozmístěni do okolí. Jeden potichu umrzal asi půl hodiny, než ho našli a někteří vypadli ze vzducholodi v dosti nepřístupném terénu. Museli jsme oběhat široké okolí, než jsme našli poházené stany, nosítka, vařiče, deky a ešusy. Občas to byl docela problém. Také prosté přemístění zmrzlých dobrovolníků na nosítka se neobešlo bez problémů, to jsme ještě netušili, že je budeme muset donést až do chaty. Stavba stanu byla oproti tomu brnkačka (tedy jak pro koho). Důležitým a náročným úkolem bylo vyrobit kamínka z plechovek od konzerv, dobré dílo bylo nakonec dokonáno a oheň mohl vzplát. Nyní stačilo už jen přidat vodu a trochu čaje a zázračný životabudič je připraven. Poté už jen zbylo najít ztracené věci ze vzducholodi a odnést zraněného na základnu. Po obědě jsme se přesunuli k červenému stanu (kopie originálu z Milánského muzea), kde jsme si vyslechli povídání od manželů Mentzlových o trosečnících, kteří v tomto stanu přežívali 48 dní. Poté  jsme museli odnést raněného na nosítkách na přistávací plochu, kam pro něj přilétlo letadlo. Když jsme se vrátili, dali nám přijímací směrové antény a sluchátka a my jsme vyrazili po skupinách hledat vysílač. Vrátili jsme se v hluboké tmě a v jídelně na nás čekala sladká odměna v podobě palačinek. Večer skončil prezentací videií, které jsme při zachraňování trosečníků natočili. Povím vám, že jsme u toho dost nasmáli :). V neděli nás očekával úklid a balení, střelba na lišku a na medvěda z revolveru a dobrý oběd v podobě rizota od naší skvělé kuchařky Jany.

„Musí se jednat rychle. Jenom ten, kdo jako já byl tři týdny uvězněn na kře, může pochopit, jaké to je, a že pomoc v takovém případě není nikdy dost rychlá. Existuje něco jako pocit solidarity, který svazuje všechny lidi, ale zejména ty, kdo nasazují život pro věc vědy. Před tímto pocitem musí naše osobní hořkost zmizet. Ať už cokoli kalilo moje vztahy ke generálu Nobilovi, je to dávno zapomenuto. Dnes vidím jen jedno: Nobile a jeho druhové jsou v nebezpečí a je třeba udělat všechno, co je v lidských silách, abychom je zachránili.“

Roald Amundsen

Na fotky z polární výpravy se můžete podívat ZDE:

A tato videa ze záchrany trosečníků musíte určitě vidět 🙂 ZDE:

Příběh o ztroskotání vzducholodi Italia roku 1928 si můžete přečíst ZDE:

Categories: CO JSME ZAŽILI Tags:

NA KRMÍTKU JE ŽIVO

Prosinec 27th, 2018 Comments off

Opět jsme zprovoznili online sledování krmítka u naší klubovny a opravdu to na něm žije :). Jen se převědčte: zvonek zelený, dlask tlustozobý, červenka obecná, sýkorka modřinka, hrdlička zahradní , strakapoud velký, brhlík lesní , stehlík obecný  a vrabec polní. Budete-li ptáčky pozorovat (krmítko online), můžete si je pomocí naší kamery i vyfotit. Také se můžete připojit k historicky prvnímu sčítání ptáčků na krmítkách v Česku, které pořádá česká ornitologická společnost. Všechny informace se dozvíte na jejich stránkách: https://ptacihodinka.birdlife.cz/#/. Pokud byste chtěli sčítat při této akci ptáčky na našem krmítku, vyberte si den a hodinu a zapište se, prosím, do sdílené tabulky ZDE:

Categories: NEZAŘAZENÉ Tags:

PF 2019

Prosinec 17th, 2018 Comments off

Přejeme vám do nového roku 2019, aby jste byli stateční a odvážní. A budete-li muset čelit zlu, vzpomeňte si na naše parašutisty v kryptě kostela svatých Cyrila a Metoděje a …


 

Categories: NEZAŘAZENÉ Tags:

VÁNOČNÍ BRUSLENÍ NA NÁMĚSTÍ

Prosinec 17th, 2018 Comments off

17. prosince 2018 naše poslední oddílové setkání v tomto roce.

Categories: CO JSME ZAŽILI Tags:

CESTA DO BETLÉMA

Prosinec 15th, 2018 Comments off

V sobotu 15. prosince k večeru jsme se tradičně sešli u betléma v Arpidě, abychom si připomněli příběh o narození Ježíše Krista:

„Stalo se v oněch dnech, že vyšlo nařízení od císaře Augusta, aby byl po celém světě proveden soupis lidu. Tento první majetkový soupis se konal, když Sýrii spravoval Quirinius. Všichni se šli dát zapsat, každý do svého města. Také Josef se vydal z Galileje, z města Nazareta, do Judska, do města Davidova, které se nazývá Betlém, poněvadž byl z domu a rodu Davidova, aby se dal zapsat s Marií, která mu byla zasnoubena a čekala dítě. Když tam byli, naplnily se dny a přišla její hodina. I porodila svého prvorozeného syna, zavinula jej do plenek a položila do jeslí, protože se pro ně nenašlo místo pod střechou. A v té krajině byli pastýři pod širým nebem a v noci se střídali v hlídkách u svého stáda. Náhle při nich stál anděl Páně a sláva Páně se rozzářila kolem nich. Zmocnila se jich veliká bázeň. Anděl jim řekl: „Nebojte se, hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid. Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově. Toto vám bude znamením: Naleznete děťátko v plenkách, položené do jeslí.“ A hned tu bylo s andělem množství nebeských zástupů a takto chválili Boha:  „Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi; Bůh v nich má zalíbení.“ Jakmile andělé od nich odešli do nebe, řekli si pastýři: „Pojďme až do Betléma a podívejme se na to, co se tam stalo, jak nám Pán oznámil.“ Spěchali tam a nalezli Marii a Josefa i to děťátko položené do jeslí. Když je spatřili, pověděli, co jim bylo řečeno o tom dítěti. Všichni, kdo to uslyšeli, užasli nad tím, co jim pastýři vyprávěli. Ale Maria to všechno v mysli zachovávala a rozvažovala o tom. Pastýři se pak navrátili, oslavujíce a chválíce Boha za všechno, co slyšeli a viděli, jak jim to bylo řečeno.“ (Bible, Lukášovo evangelium, 2. kapitola)

Zazpívali jsme si společně vánoční koledy, rozdali dárečky a popřáli si radostné Vánoce.

Na fotky se můžete podívat ZDE:

Categories: CO JSME ZAŽILI Tags:

FOTOVÝPRAVA PRO RÁDCE DO TERČINA ÚDOLÍ

Listopad 26th, 2018 Comments off
V pátek 16.11. 2018 jsme se (my rádci) sešli na autobusovém nádraží. Jeli jsme do Terčina údolí na Švýcarák. Když jsme dojeli,  vybalili si věci a navečeřeli se, hráli jsme super hru Vrah ve tmě. Ještě než jsme šli spát, Kája nám přečetl pár Černých historek. V sobotu ráno 17.10. jsme se nasnídali a Kája s Tomášem měli přednášku o tom jak se správně fotí. Potom jsme si focení šli vyzkoušet do terénu, Terčino údolí je k tomu jako stvořené!  Když se všichni vrátili, měli jsme krátkou prezentaci našich fotek.  Po výborném obědě jsme vyrazili znovu fotit,  tentokrát už do soutěže. Po dvou hodinách jsme se zase vrátili na základnu  a každý si vybral ze svých fotek tři nejlepší,  které přihlásil do soutěže. Potom jsme anonymně hodnotili fotky.  Když to celé proběhlo, vedoucí počítali body a my jsme si zase šli zahrát Vraha ve tmě.  Když vedoucí byli hotovi, bylo vyhodnocení soutěže. První místo vyhrál Féfa se svojí fotkou louky, na druhém místě se umístila Majdy fotka se stromy a sluncem a na třetím místě moje fotka s potůčkem. Kdo chtěl,  šel si vyrobit cameru obscuru a my ostatní jsme hráli Vraha ve tmě.  Nakonec jsme si povídali Černé historky,  zachumlali se do spacáků a usnuli… . V nedělní ráno 18.10. jsme se nasnídali a kdo potřeboval šel si dodělat  cameru obscuru a ostatní hráli Vraha ve tmě a připravovali scénku na pondělní schůzku. Potom už nám jenom zbývalo naobědvat se, uklidit,  sbalit se a dojít na autobusovou zastávku a odtud odjet zpět do ČB.                                                                                                                                                             Anežka Štefánková
Na fotky z výpravy se můžete podívat ZDE:
A takto dopadly naše první pokusy s camerou obscurou (dírkovou komorou). Obrázky jsme exponovali přes dírku 0,3 mm s časem okolo 20 sekund. V temné komoře (v koupelně bez oken) za svitu červeného světla čelovky na nás vykoukly takovéto obrázky – ZDE:
Categories: CO JSME ZAŽILI Tags:

SKALKY III.

Listopad 7th, 2018 Comments off

Na třetí pokus to tentokrát vyšlo. V sobotu 3. 11. 2018 jsme zahájili poslední část rádcovského kurzu. Naše cesta –  pro budoucí rádce první puťák s batohy na zádech začala v Kaplici. Po vystoupání jednoho většího kopce a kratší cestě po silnici jsme se dostali k říčce Černé. Bylo tu moc krásně – podzimní příroda umocněná mlžným oparem, skály, překonávání řeky a k tomu všemu dobrá parta kamarádů. Cesta kolem řeky nás dovedla k zřícenině hradu Sokolčí. Tam jsme rozdělali oheň, opekli si něco k obědu a uvařili teplý čaj. Na tomto tábořišti se také uskutečnily naše poslední rádcovské zkoušky. Rádci si vyráběli „panenky“ na podpal, rozdělávali oheň, vyráběli kolík za použití sekery a pily a stavěli přístřešek z plachty. Po úspěšném složení zkoušek jsme se opět vydali na cestu. Postupně se stmívalo a kus cesty jsme šli za svitu čelovek. Po překonání poslední lávky a lanového mostu jsme se ocitli  před srubem, kde jsme měli přespávat. Po večeři nás čekala super Kryštofova hra, ve které jsme si zaveršovali a náramně se při ní nasmáli. Ráno po snídani, písničkách a slovíčku čekaly rádce rozhovory, jaké jsou jejich představy o naší přední hlídce a v čem by se chtěli zapojit. Pod  vedením Tadeáše jsme si ještě zahráli frisbee a vyrazili zpět na autobus. Vyrazili jsme trochu později, takže jsme překonali rekord v rychlé chůzi s batohem a pak už nás čekal jen přesun do civilizace.

Na fotky z této výpravy se můžete podívat ZDE:

Categories: CO JSME ZAŽILI Tags:

VÝSADEK DO PRAHY

Říjen 21st, 2018 Comments off

Náš oddílový výsadek do Prahy začal přesně 20. října 2018 v 7 :40 na vlakovém nádraží v Českých Budějovicích. Po docela rychle ubíhající cestě se Praha přiblížila a my vyskočili na jejím hlavním nádraží. Vytvořili jsme téměř vojenský šik a procházeli přes Václavské náměstí přes Karlovo náměstí až ke kostelu Svatého Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Katka s Kájou krátce zrekapitulovali události z 18. 6. 1942, kdy nacisté zjistili, že se v tomto kostele ukrývají čeští parašutisté a zahájili útok. Parašutisté zde po sedmihodinovém boji proti stonásobné přesile hrdinně padli a my jsme k uctění jejich památky a památky jejich podporovatelů položili u památníku věnec za celou 52. Přední hlídku Royal Rangers.  V památníku obětem heydrichiády jsme shlédli domluvený dokumentární film, při kterém nikdo z nás ani nedutal. Prohlédli jsme si vystavenou expozici a zašli se podívat do samotné krypty, kde parašutisté bojovali a kde po stěnách byly stále znát stopy po střelách. Dalším cílem naší výpravy bylo vojenské letecké muzeum Kbely, kam jsme se přemístili metrem a autobusem. V muzeu jsme obdivovali  letadla stará i nejstarší, obchůdek se suvenýry i další exponáty. Výsadek skončil úspěšně navrácením na domovské nádraží.

Na fotky ze sobotní výpravy se můžete podívat ZDE:

Categories: CO JSME ZAŽILI Tags:

OPERACE GLUCINIUM

Říjen 10th, 2018 Comments off

V pátek 5. 10. 2018, když kapitánský čas ukazoval 16.45 hodin, se na autobusovém nádraží začali objevovat účastníci dobrodružné výpravy po stopách výsadku Glucinium. Po rychlém přesunu autobusem k hájovně Rachačky jsme se ubytovali, navečeřeli a hned nás čekala noční hra. Museli jsme se proplížit kolem několika flaků (protiletadlových děl), které vedle sebe měli reflektory pročesávající okolí. Na koho padl kužel světla a uslyšel své jméno, musel se vrátit na začátek. Hra se všem líbila, chtěli jí hrát znovu a znovu. Ráno jsme se vydali do obory až na místo seskoku výsadku Glucinium, kde je malý pomníček. Od Matěje jsme si vyslechli příběh výsadků i lidí s ním spojených. Po prozkoumání okolí už byl čas na cestu k základně. V oboře jsme zahlédli jelena, stádo muflonů i divočáky. Po výborném obědě a krátkém odpočinku jedna skupina začala hrát airsoft a druhá se učila hrát frisbee. Po uplynutí času se skupiny vystřídaly. Večer jsme si opékali buřty a také nás čekal krátký noční orientační závod. Do spacáků jsme se přemisťovali docela unavení. Dopledne jsme trochu delší cestou došli na autobus. Díky Matěji, Davide, Barčo a Bětko za moc hezkou výpravu.

Na fotky z této výpravy po stopách výsadku Glucinium z období II. světové války se můžete podívat ZDE:

O pohnutém příběhu  jediného výsadku do jižních Čech se můžete dočíst ZDE: 

O statečnosti hajného Rybáka a jeho ženy z nedaleké hájovny, kteří pomohli parašutistům se dočtete ZDE:

Categories: CO JSME ZAŽILI Tags:

S PADÁKEM NAD HLAVOU

Září 18th, 2018 Comments off

V sobotu 15. 9. 2018 ve 14 hodin začalo naše  potáborové setkání. Hned, jak jsme si uložili batohy a chtěli si poslechnout, co bude dál, se přiřítili dva němečtí příslušníci gestapa a někam odvedli vedoucího Káju. Dostali jsme instrukce, že začíná běžet čas, za který ho můžeme osvobodit a ušetřit výslechu, ale jen pokud se dostaneme ke všem indiciím a spojíme se s odbojem, který nám poskytne informace o místě zadržení. Po úvodní šifře, kterou jsme po skupinách vyluštili a která udávala kavárnu, kde po vyslovení hesla dostaneme mapu, jsme vyrazili do akce. První skupina to měla nejtěžší  – v kavárně marně vyslovovala heslo a zdálo se, že nikdo nereaguje – pak je poslali ven, ale nakonec jim mapu přinesli. Po získání mapy bylo potřeba v centru města oběhnout 12 míst, která se nějak vztahovala k druhé světové válce (př. jedno ze sídel gestapa, místo ilegální vysílačky, rodný dům budějovického letce RAF, šipku označující za války kryt, apod. …). Na každém místě jsme měli objevit tajnou schránku s popisem místa nebo události a z kódové knihy získat  jedno slovo do závěrečné zprávy a do určitého času se dostat na náměstí. Závěrečnou zprávu se nám získat podařilo a tak všichni věděli, že nás zástupce odboje čeká na sadech u fontány. V dnešní mobilní době byl velmi nápadný – četl si na lavičce noviny. Zodpověděli jsme mu několik otázek, na které jsme si správné odpovědi pamatovali z tajných schránek, a on nás odvedl na půdu domu, kde se nám podařilo našeho vedoucího Káju osvobodit. Pak nás čekala večeře – párečky, zkouška scének a kdo chtěl, mohl se ještě dívat na film. Druhý den jsme se podíleli na nedělní bohoslužbě ve sboru Církve bratrské – slovem, scénkami z našeho letního tábora a písněmi – bylo moc prima, že se na nás přišli podívat i rodiče. Na konci bylo dobré občerstvení a kamarád Daniel, který se věnuje aktivně parašutismu, nám ještě ukázal opravdický padák a vyprávěl různé zajímavé zážitky ze seskoků. V předsálí jsme pro návštěvníky měli připravenou výstavu nazvanou „S padákem nad hlavou“, která pojednává o československých výsadcích z Velké Británie za II. sv. války, kterou jsme měli možnost získat od p. Ráboně z dělostřelecké pevnosti Hůrka u Králík za přispění PhDr. Břečky ze Zemského muzea v Brně. Mohli jsme i tímto způsobem tak poděkovat našim statečným parašutistům, kteří se nevzdali v boji s hitlerovským zlem a nasadili svoje životy při nebezpečných bojových operacích v Protektorátu. Nezapomeneme!

Na fotky z potáborového setkání se můžete podívat ZDE:

Interaktivní mapa Českých Budějovic, která ukazuje, co se kde za války stalo je ZDE:

Categories: CO JSME ZAŽILI Tags: