V sobotu 9. září 2023 byl krásný slunečný den a my jsme byli na vodě. Od autobusové zastávky Zlatá Koruna, Harazim jsme sešli do kempu u Vltavy a vyzvedli si objednaných sedm raftů. Rodiče, kluci a holky, oddíloví vedoucí – celkem nás bylo 43 vodáků. Rozdělili jsme se do posádek a hurá po proudu řeky. A i když někteří byli na vodě úplně poprvé, všem to náramně šlo. Okolo poledne jsme přistáli na trampské osadě Jižní stopa na oběd. Opekli jsme buřtíky, odpočinuli si a někteří se i koupali. Pak jsme pokračovali po řece dál a propluli kolem zříceniny hradu Dívčí Kámen i malé elektrárny, kde se natáčela pohádka Svatojánský věneček s hercem Jirkou Mádlem. Stihli jsme se zastavit na něco dobrého na občerstvující stanici Čertyně, propluli kolem chat U Rybů a do Boršova nad Vltavou dorazili něco před šestou večer. Bylo nám spolu prima a slíbili jsme si, že za rok pojedeme zase :).
Je první den tábora odpoledne a na nádraží se začínají scházet rangeři, kteří se chystají podniknout cestu za posledním ze Samurajů. Cesta je celkem pokojná. K večeru jsme uvedeni do děje a seznamujeme se s hlavním hrdinou Nathanem Algrenem. Není na tom moc dobře. Setkává se se starým známým – plukovníkem Bagleym a je získán pro práci v Japonsku. Čeká nás první krátká hra, která nám umožní zapsat se do zítřejších seminářů o Japonsku. Při táboráku po setmění očekáváme, jestli se hlídce podaří uhlídat tábor před Vojtou a Šimonem, kteří přicházejí z dvoudenního “ přežití”. Nepodařilo. Přišli vodou, připlížili se ke gongu, zazvonili a nikdo je nezastavil. Hloučku, který se seběhl, vypráví své zážitky z přežití.
II. běh – Začíná trochu dříve, protože nás setkání se samurajskou skupinou Gorin čeká již na začátku. Takže tábor začínáme sledováním lukostřelby, pletením náramků, díváním se na souboje i sekání rohoží.
Fotky z 1. dne I. běhu ZDE: Fotky z 1. dne II. běhu ZDE:
Druhý den se budíme do krásného dne, rozcvička je obohacena o prvky bojového umění, jako pak každý den tábora a na Ashice – lachtanovi – tedy ranní koupeli v říčce je narváno – aby ne – vždyť bylo vyhlášeno, že se za to dají vydělat jeny. Nathan se seznamuje se Simonem Grahamem, který mu vysvětluje, jak to v Japonsku, chodí, jak je to se Samuraji a přivádí ho k císaři. Po snídani se zapojujeme do super seminářů, kteří si většinou připravili mladí vedoucí – můžeme se dozvědět něco o japonské historii, zeměpisu, přírodě, etiketě, výtvarném umění, oblékání, písmu, zbraních, zajímavostech a ochutnat japonskou kuchyni. Odpoledne přijíždí hosté a společně prožíváme první křest na Losí řece. Po občerstvení a koupačce se přenášíme na japonskou železnici. Kryštof připravil strategickou hru, při které se nám pořádně zavařily mozkové závity, ale dalo se při ní i jen běhat nebo chodit. V podvečer nás čekají skupinky, v kterých si budeme každý den povídat o jedné samurajské vlastnosti.
Fotky z 2. dne I. běhu ZDE: Fotky z 2. dne II. běhu ZDE:
Třetí den se Nathan seznamuje s císařskou armádou a zjišťuje, že je dost v žalostném stavu. Po snídani odcházíme z tábora přes kopec do bodu, kde začíná velká hra. Skupiny se mají dle mapy dostat na různá místa a plnit tam úkoly, aby získaly na svou stranu některé vesnice. Postup velmi stěžuje horko, náročný terén, ohrady s býky a jejich majiteli i jedno velmi strašidelné místo. Nakonec se všichni sejdeme a čeká nás první bitva císařské armády a Samurajů. Císařská armáda totiž ještě není moc vycvičena.
Na II. běhu se probouzíme do deště a tak začátek dne probíhá pod střechou, ale na Ashiku – lachtana se stejně hrne docela dost odvážlivců. Velká hra je na menším okruhu, ale déšť trochu ustává, tak se dá docela dobře zvládnout.
Fotky z 3. dne I. běhu ZDE: Fotky z 3. dne II. běhu ZDE:
Čtvrtý den nacházíme ráno tábořiště krásně vyzdobeno a čeká nás Hanami – svátek jara. Nathan je v zajetí v japonské vesnici, stará se o něj Taka, sestra Katsumota, který vede Samuraje. Postupně se ve vesnici zabydluje, učí se japonsky a pozoruje Samuraje při výcviku. Ujiovi, jednomu ze samurajů se to nelíbí a konflikt s Nathanem, nedopadne pro Nathana moc dobře. Celý den se můžeme věnovat tomu, co se nám zrovna chce. Největší zájem je o zápas. Je zde pořád plno – těch, co chtějí změřit síly i diváků. Můžeme střílet z luku, skládat básně, skládat origami, věnovat se ikebaně ( japonskému uměni aranžování květin) i hrnčířství na hrnčířském kruhu. Na konci dne porota hodnotí hrnčířská díla, ikebanu i básně a vyhodnocuje se i lukostřelecké umění. Večer nás čeká izakaya – občerstvení a trh na kterém můžeme výhodně nakoupit. Někdo s jeny šetří, někdo investuje. Před spaním je vyhlášena zvýšená pohotovost – a nutnost ubránit Katsumota před jakoukoliv úhonou. Útok ninjů je velmi nebezpečný, ale nakonec se je podaří odrazit.
Na II. běhu hlásí předpověď docela dobré počasí – tak se rozhodujeme dnes udělat sportovní den. Hrajeme fotbal a ringo. Večer mají svpůj turnaj v ringu i vedoucí.
Fotky ze 4. dne I. běhu ZDE: Fotky ze 4. dne II. běhu ZDE:
Pátý den se Nathan dále seznamuje se samuraji a získává k nim obdiv. I Ujiho nakonec přesvědčí, že ho začne učit své umění Celý den probíhá sportovní den – hrajeme ringo, softball a šachy. Večer nás čeká velký zážitek v podobě stínového divadla.
Na II. běhu je v tento den Hanami s možností vybrat si různé aktivity. Na tomto běhu probíhá několikrát i čajový obřad a odpoledne i malá ukázka výcviku jaida a kenda.
Fotky z 5. dne I. běhu ZDE: Fotky z 5. dne II. běhu ZDE:
Šestý den se Nathan i vrací zpět do Tokia, setkává se opět s Bagleym a vidí již vycvičenou armádu. Katsumoto je při jednání rady zatčen. Nakonec je osvobozen. Mimo jiné se dozvídáme o loupeži peněz a snažíme se přijít na to, kdo je viníkem. Všichni podezřelí se snaží tvrdit, že to nebyli, ale po výslechu některé skupiny viníka odhalí. Odpoledne hrajeme hru,při které se dost zmácháme. Úkol zní jasně naplnit kotlík vodou, ešusem, hrnečkem, pusou a nenechat se chytit. V noci se dobrovolně lze zapojit do noční hry a nepozorovaně odnést katany. Šesti neviditelným se to podaří.
Na II. Běhu dopoledne hrajeme vlajky.
Odpoledne je velká bitva, do které Samurajové dají vše.
Fotky z 6. dne I. běhu ZDE: Fotky z 6. dne II. běhu ZDE:
Sedmý den je den velké bitvy. Císařská armáda je připravena a Samurajové ví, že nemají šanci. Jsou ale velmi stateční až do konce. Celý týden získávaly skupiny indicie se šiframi na cestu k pokladu. Teď přišla chvíle, kdy jich většina měla vyluštěných dostatek a nastal závod o čas, kdo poklad najde první. Trochu se to zamotalo, bílé kameny nebyly k nalezení, ale nakonec si poklad – javor k zasazení přinesla červená skupina. Před obědem přijíždí samurajská skupina Gorin a hned po obědě má vystoupení – střelbu z japonského luku, souboje různými zbraněmi v samurajském brnění, pletení náramků japonskou technikou kumihimo a sekání rohoží. Během vystoupení i potom je prostor na otázky a rangeři jich velmi využívají. Také výzvy k soubojům jsou přijímány. Večer nás čeká vyhodnocení tábora, předání diplomů i japonských misek a velký táborák.
Na II. běhu tento den dost prší, ale zvládáme to dobře. Při poslední scénce sice Samurajové musí umírat v blátě, ale pak už pod střechou luštíme šifry, s pláštěnkami jdeme ppro poklad. Pod střechou i vaříme a odpoledne hrajeme deskovky a šachy, brousíme nože, věnujeme se kaligrafi, skládáme origami. Na táborák déšť ustává a tak si poslední večer užíváme.
Fotky ze 7. dne I. běhu ZDE: Fotky z 7. dne II. běhu ZDE:
Osmý den pro nás mají připravenou rozcvičku Samurajové. Je poslední Ashika. Příběh je ukončen setkáním s císařem, který dostává zpět Katsumotův meč. A pak už nás čeká balení, loučení a odjezd.
Fotky z 8. dne I. běhu ZDE: Fotky z 8. dne II. běhu ZDE:
Čtvrteční rangeři se vypravili na víkend od 21. do 23. dubna 2023 na útulnou základnu Fram na Filipově Huti, kde jsme si mohli kromě sluníčka vychutnat i zbytky sněhu. Po příjezdu a následné večeři nám Tomáš vyprávěl, jak vypadalo šumavské pohraničí po druhé světové válce a jaké změny se děly ve společnosti po roce 1948. Dozvěděli jsme se, jakou měli obyvatelé tehdejšího Československa motivaci zemi opustit, jaké k tomu měli možnosti a jakými prostředky naopak stát bránil odchodu obyvatel do zahraničí. Protože měl Tomáš předky aktivně zapojené do převádění přes Šumavu do Německa, vyprávěl nám vzpomínky, které na tuto dobu v rodině uchovávají, včetně následků po dopadení a rozbití celého řetězce pomocníků, ve kterém byli zapojeni. Pak jsme ještě mohli využít základnu i se všemi zákoutími (a že jich tam je) ke hrám ve tmě. Krásné slunné sobotní ráno nás vábilo na pěkný výlet okolní přírodou. Měli jsme připravený pěkný okruh okolo vrchu Antýgl a nad údolím řeky Vydry. Vyšli jsme směr Horská Kvilda, kde jsme viděli i chov vysokohorského turu. Po cestě všude kolem nás zurčela voda z tajícího sněhu. Údolím Hamerského potoka, kde jsme viděli mnoho stop přítomnosti bobrů, jsme sešli až na Rokytu. Po svačině u plavebního kanálu jsme vystoupali na krásné louky nad údolím Vydry, kde bylo před 70 lety rozeseto na dvě desítky chalup. Pak jsme se přes Modravu opět vrátili na Filipovu Huť. K večeru jsme stihli ještě hru na pašeráky v přilehlém lese a následně jsme si nachystali i nezbytný oheň. V neděli po snídani už na nás čekal řádný úklid základny, rozloučení s Filipovou Hutí a dlouhá společná cesta domů.
Výprava k jižní hranici naší země 17. – 19. března 2023 byla logisticky poměrně náročná. Mladší rangeři vyrazili vlakem do Jindřichova Hradce a posléze autobusem do Starého Města pod Landštejnem. Tam jsme vyložili starší část rangerů cestujících auty, naložili mladší a dovezli je až na junáckou základnu Sýpka ve Stálkově. Následně jsme se staršími dojeli do Návar a vyrazili k rybníku Walden, kde jsme využili krásného hausbótu a přilehlého lesa k přespání. Zatímco mladší rangeři si během sobotního dopoledne udělali výlet do tábořiště ve skalách, kde jsou různé mosty a plošiny pro podsadové stany, učili se ošetřovat zraněné a hráli lakros, starší po mrazivé noci uprostřed přírody České Kanady plnili výzvu amerického lovce a dobrodruha Hugha Glasse. Ta spočívala ve střelbě koltem na cíl, dopravě zraněného na improvizovaných nosítkách z celty a především koupání v ledové vodě rybníka. Úchvatnou krajinou pod nesměle hřejícím zimním sluncem jsme se vydali zpátky k autům a přijeli do Stálkova k mladším, kteří nám stačili připravit oběd. Na oplátku jsme s nimi odpoledne stříleli z luku a flobertky, odlévali stopy divočáka a hráli hutututu. Kája měl natažené ornitologické sítě a kroužkoval chycené ptáčky. K večeři byly falafel tortily, které nám všem zkušeně ubalil Ríša. V neděli nás zase čekal úklid a přesun zpět, přičemž se mi podařilo potkat na nádraží ty, kteří jeli vlakem, když jsem sám mířil do Brna.
Výprava na Mount Everest začala ve vlaku 3. února 2023, který nás dovezl do základního tábora. Po ubytování, večeři a večerním povídání o našich cílech, šli někteří spát do teplé postýlky a 7 statečných mužů se vydalo na přespání pod horu do výškového tábora. Noc byla chladná a větrná, pro statečné muže i dost krátká, ale všichni přežili. Ráno po snídani a hře, ve které jsme doplnili zásoby, jsme po skupinách vyrazili vstříc horskému masivu Blanského lesa. Počasí na výstup bylo dobré, někdy vysvitlo slunce, jindy poletoval sníh. Když jsme se začali blížit k vrcholu, čekalo nás několik úkolů. Postihla nás sněžná slepota a museli jsme dojít do cíle bez pomoci svého zraku. Také jsme potkali dva sněžné muže, zlého Yetiho Mitreje a hodného Čhutreje. Museli jsme překonat lanový most a úplně nakonec přenést jednoho kamaráda s výškovou nemocí. Vrchol již byl nadosah. Na vrcholu jsme se ohřáli v horské restauraci a někdo si dal i něco dobrého. Z indicií, které jsme dostali při splnění úkolů, jsme našli místo, kde stál stan, ve kterém naposledy přespávali Irving a Mallory, než se neúspěšně pokusili v roce 1924 zdolat vrchol. Pak už nás čekal jen sestup, někdy i trochu sjezd :). Do chaty jsme se vrátili docela unavení. Po večeři a příběhu o Josefovi se mohl, kdo měl sílu ještě podívat na horolezecký film Na vrchol. V neděli nás čekala snídaně, hry, sestřihaný dokument z našeho sobotního dobývání hory a balení.
A protože první výprava za velbloudy byla úspěšná, vyrazili jsme 25. listopadu 2022 na víkend s mladšími rangery do „pouště“ podruhé. Byla nás opět pěkná tlupa 🙂 a návštěva u velbloudů byla super. S velbloudy jsme se procházeli po pastvinách, svezli jsme se na nich a hezky si popovídali s jejich chovatelkou. Večer jsme hráli hry a zvlášť vydařené byly souboje o sundání ponožek protivníkovi :).
V pátek 11. listopadu 2022 jsme vyrazili vlakem do Chýnova, kde měla naše výprava domluvené zázemí. Večer jsme si pantomimou připomněli příběh českého cestovatele Aloise Musila (náčelník beduínů, objev zámku Amra v poušti, přítel Karla Habsburského i T. G. Masaryka…). V sobotu po snídani skupinky vyrazily do ulic Chýnova s Musilovou fotografii a zkoušely se ptát domorodců, zda ho někdo nezná. Dozvěděly se na oplátku o významném rodákovi sochaři Františku Bílkovi. Následně jsme všichni dorazili na velbloudí farmu do Záhostic. Přes dvě hodiny jsme strávili mezi velbloudy: čistili jsme je, vodili a dokonce usedli mezi hrby a jezdili na nich :). Paní majitelka Žaneta se nám skvěle věnovala a mnoho zajímavého jsme se tak dozvěděli. Užili jsme si na výpravě také spoustu her: na archeology a beduíny, karetní hry (žolíky a autobus s Lindou, pokr a velbloudí závody s Vojtou, twister, nebo pingpong po nedělní bohoslužbě). A nebyla by to pořádná výprava do exotických zemí arabských, kdyby v našem jídelníčku chyběla arabská jídla a nápoje. Takže k sobotnímu obědu jsme si dali kuskus, večer si osladili nápojem salep a na nedělní oběd nám Ríša zručně umotal arabský chléb naplněný zeleninou s cizrnovým karbanátkem falafel.
I. běh: 23. – 30. července / II. běh: 31. července – 7. srpna První den: Do výcvikového střediska NASA přijíždějí studenti – možná budoucí astronauti. Jeden z prvních úkolů je správně si poradit s tím, co budou při cestě na neznámou planetu potřebovat. Hned poté se snaží dešifrovat světelnou zprávu a přijmout zprávu vysílačkou: „Marschmallowni jsou ve sprše“ :).
Druhý den: Ráno se studenti ve středisku NASA dozvídají o předčasném ukončení mise ARES 3. Na Marsu se posádka dostala do bouře a ztratila jednoho člena Marka Watneye. Studenti, ale zůstávají a dále se účastní výcviku. Na dopoledne je ohlášena další tisková konference. Šíří se totiž zvěsti, že Mark na Marsu nezemřel. Po kontrole snímků z Marsu je tato zpráva potvrzena. Bude tedy potřeba záchranná mise. Dopoledne se hraje čelenkovaná. Po obědě – hned zostra se dělaly plněné knedlíky uzeným a zelí – a po poledním klidu, kdy se jako vždy bodoval úklid jídelen a stanů, byla koupačka v Krokodýlí zátoce. Pro simulaci přistání modulu do vody byl proveden zátěžový test jedné ze součástek. Odpoledne je spuštěn výcvik: V elektrotechnice, zvládání orientace v GPS, psychotesty a fyzické testy.
Třetí den: Dopoledne probíhá další kolo výcviku, studenti zkouší, jak pěstovat rostliny bez hlíny. Vyrábějí komunikační pomůcky pro spojení s Markem, které pak zkouší ve strategické hře. V noci je vystřelen prototyp rakety, která má Markovi pomoci. Na druhém běhu studenti sledují Markovo vyjížďky v roveru a sami se také vydávají prozkoumat okolí. Dostanou se daleko od výcvikového střediska NASA do přísně střežených míst, kde se musejí pohybovat jen s velkou opatrností.
Čtvrtý den: Dopoledne probíhá konstrukce raket pro záchrannou misi. Po spojení s Marsem se středisko NASA dozvídá, že Mark po výbuchu Habu přišel o celou sklizeň brambor a zkrátil se mu tedy čas, na který má zásoby. Situace je kritická. Na II. běhu studenti dokončují výcvik a vyrábějí komunikační pomůcku a zkouší ji při hře – funguje to.
Pátý den: Pro budoucí astronauty na I. běhu je tento den tím, kdy na noc vyměňují pohodlí ubikací střediska a testují své schopnosti i vybavení k přežití v terénu až na samých hranicích. Úspěšně se vrací. Studenti na II. běhu intenzivně pracují na sestrojení záchranného vesmírného modulu, který by byl schopen vynést na oběžnou dráhu k lodi Hermes potřebné zásoby a vybavení.
Šestý den: Posádka lodi Hermes se rozhoduje, že se pro Marka vrací, i když tím poruší oficiální příkaz NASA na návrat zpět na zemi. Studenti mají volno a zapojují se do turnajů v softballu a Ringu. Odpoledne probíhá přednáška o slunci s praktickým pozorováním Newtonovým dalekohledem vybaveným slunečním filtrem – na slunci jsou viditelné sluneční skvrny. Večer jsou vyzkoušeny prototypy raket. Některé vypadají a fungují velmi slibně.
Sedmý den: Záchranná mise je u konce. I když je vše velmi komplikované a spoustu drobností selže, manévr se nakonec podaří a Mark Watney je zachráněn. Po návratu z Marsu na Zemi se s ním studenti setkávají a mají si mnoho co říct. Před opuštěním Národního střediska pro letectví a vesmír je čeká zasloužené předání diplomů a triček NASA a závěrečný táborák.