VESMÍRNÉ DRAHOKAMY

Listopad 12th, 2017 Comments off

11. listopadu 2017 jsme se na milé pozvání vypravili s naší hlídkou do Muzea vltavínů v Českém Krumlově. Muzeem nás provázel Víťa Kršul, který nám pověděl o vltavínech mnoho zajímavého a seznámil nás s příběhem jejich vzniku. Také jsme se podívali na film o vltavínech, navštívili na interaktivních panelech nejhezčí krátery na Zemi a zkusili si hodit vlastním meteoritem na zeměkouli :). Nejkrásnější bylo zblízka si prohlédnout samotné krásně nasvícené vltavíny nejrůznějších tvarů a velikostí.

Příběh vltavínů: Před dávnými časy dopadl velký meteorit na území dnešního Bavorska a tlaková vlna, která jej předcházela těsně před tím než dopadl a vytvořil obrovský kráter, roztavila písečné vrstvy země a vymrštila je do vzdálenosti stovek kilometrů na území dnešních Čech. Kousky roztavené skloviny tuhly vzduchem ještě za letu do různých tvarů, například kuliček, kapek, disků i různých nepravidelných cákanců. Tyto kousky pak dopadly na zem jako vltavíny, které byli vodou dál odnášeny v krajině do různých prohlubní a zanášeny pískem a hlínou. Voda po mnoho let působila na původně hladký povrch vltavínů a vytvořila výrazné, nepravidelné rýhy. Nejznámější a nejbohatší naleziště vltavínů leží v úzkém pásu mezi Pískem a Novými Hrady, na západním okraji Českobudějovické pánve. Z těchto lokalit pochází 99% všech nalezených vltavínů.

Po prohlídce a nákupu nezbytných suvenýrů, jsme se rozloučili s naším průvodcem a vyrazili na krumlovské vlakové nádraží. V tomto roce jsme se věnovali na schůzkách, výpravách i na letních táborech zlaté horečce, dobývání různých drahých kovů a minerálů a tak návštěva muzea byla za tímto celoročním programem hezkou zářivě zelenou vesmírnou tečkou :). A na nádraží? Tam stál Legiovlak. Historický vlak, který za I. světové války vezl československé legionáře na východní frontu. Tak jsme po slavnostním zahájení, koukli ještě do něj. Bylo totiž výročí konce I. světové války.

Na fotky z výpravy se můžete podívat ZDE:

Categories: CO JSME ZAŽILI Tags:

ÚŽASNÁ CESTA UAZA ÚŽASOVIČE

Listopad 10th, 2017 Comments off

To se jednou dohodli dva Karlové, že si vyjedou v sobotu 4. listopadu 2017 na svátek Karlů do Karlových Varů. Jistě vás nepřekvapí, že se chtěli setkat na tomto místě s pravým ruský hrdinou. Ten hrdina se jmenoval UAZ a příjmení bychom mu mohli klidně dát Úžasovič, protože byl prostě úžasný. Byl silný, vytrvalý, dokázal si proklestit cestu i tou největší divočinou a přežít v těch nejnáročnějších podmínkách a krom toho byl tento čtyřicátník také příkladný jedlík :-). Od prvního okamžiku byl UAZ Karlům sympatický a rozhodli se, že ho vezmou k sobě domů do Českých Budějovic. Se soumrakem je cesta zavedla k řece Střele, kam přijeli po lesní hrbolaté cestě. Za úplňku rozdělali oheň, najedli se a pod širým nebem usnuli všichni klidným spánkem. Chladným vzduchem jen tu a tam proniklo kalousovo zahoukání, nebo hlas laně. Druhý den po vydatné snídani a poklizení tábořiště se Karlové šli projit proti proudu říčky divokým a pustým údolím, které ještě před sto lety žilo prací mlynářů, hamerníků, jejich pomocníků a děveček. Podzimní slunce se po poledni začalo rychle sklánět k obzoru a nastal čas opustit údolí. UAZ si bublal a zahříval se, aby se do toho mohl všemi čtyřmi pořádně opřít a vyjet nahoru. V tom jako by mu došel dech. Ne a ne ho přemluvit, že by měl vyrazit. A tak jsem vyrazil já – pro pomoc. Modlil jsem se, abych našel ve vesnici ochotného člověka. Bůh mne vyslyšel a zavedl k chalupě, které z komína stoupal kouř a před ní stálo expediční Mitsubischi. S autem, které vlastnil moc milý a ochotný chlap a který se s ním vrátil před 14 dny ze čtyřměsíční expedice do Mongolska, jsme hravě sjeli až dolů k řece. Takové cesty jsou prý v Mongolsku hlavními silnicemi a na mapě označené červeně. UAZe jsme přes kabely nastartovali a mohli tak pokračovat v cestě domů, která měřila ještě něco přes 130 Km. Zastavili jsme krátce ještě u obdivuhodného klášterního komplexu v Plasech, pak projeli Plzní a přes Nepomuk a Písek se přes všechny nástrahy nakonec dostali do Českých Budějovic. Ruský hrdina nám po cestě sice chcípnul ještě dvakrát :-), zlobilo ho dobíjení baterky, ale už jsme ho objednali k automechanikovi, který si s ním jistě poradí. Co napsat na závěr? No napadla mne k tomuto našemu dobrodružství věta z Bible, kterou Bůh říká člověku, jenž v Něho doufá: „Nikdy Tě neopustím … “ (Genesis 28, 15).

Na fotky z této dobrodružné cesty se můžete podívat ZDE:

Categories: CO JSME ZAŽILI Tags:

SKALKY I. – RÁDCOVSKÝ KURZ POKRAČUJE

Říjen 22nd, 2017 Comments off

20. – 22. října 2017, Čtvrtníkův srub

Na fotky z rádcovského kurzu na Šumavě se můžete podívat ZDE:

 

Categories: CO JSME ZAŽILI Tags:

DO TERČINA ÚDOLÍ ZA TAJEMSTVÍM RODU BUQUOYŮ

Říjen 8th, 2017 Comments off

6. – 8. října 2017 jsme s pondělními rangery prožili víkend v Novohradských horách v Terčině údolí. V pátek večer jsme dorazili na skautskou chatu Švýcarák, kde jsme se setkali se šlechtici z rodu Buquoyů, kteří tato místa již od 17. století obývali a zvelebovali. V sobotu dopoledne jsme rozsáhlé údolí propátrali až k vodopádu a dál k tvrzi Cuknštejn a po cestě si užili hry, které skvěle zorganizoval jeden z našich čerstvých rádců Kryštof. Odpoledne na rangery rozdělené do tří skupin čekala hra s úkoly na různých stanovištích, ke kterým se dostávali podle mapky. Se setměním jsme všichni dorazili zpátky na chatu, kde jsme si večer užili další hry. Na nedělní ráno po snídani pro nás měla Katka připravené zamyšlení o erbech a mottu našeho života. Buquoyové si pro svůj rod kdysi vybrali motto: „Bohu a mému králi“. Po balení a úklidu, jsme se rozloučili s podzimem obarvenou krajinou a vyjeli k domovu.

Na fotky z výpravy se můžete podívat zde:

Categories: CO JSME ZAŽILI Tags:

SHÁNÍME UAZ PRO NAŠÍ HLÍDKU

Září 10th, 2017 Comments off

Sháníme pro naší přední hlídku ruské terénní auto UAZ 469, které bylo dříve ve vybavení naší armády. Vyniká dobrými jízdními vlastnostmi v terénu a tak bychom ho rádi používali na dovážení materiálu při našich výpravách a na táborech. Kdybyste měli nějaký tip na zachovalé auto s dobrým motorem a bez koroze, přitom za dobrou cenu, dejte  nám prosím vědět. Děkujeme 🙂  .

Categories: NEZAŘAZENÉ Tags:

HORY DOLY V PŘÍBRAMI

Září 9th, 2017 Comments off

V sobotu dne 9. září 2017  se naše celá hlídka vypravila na první výpravu v novém školním roce 2017/18. Společně jsme se v hornickém muzeu podívali, jak probíhala hornická práce. Museli jsme si vzít helmy a v dole Anna jsme také jeli vláčkem. Dozvěděli jsme se spoustu užitečných věcí z historie hornictví a také, že v jednom ze zdejších dolů v dole Vojtěch, jako první na světě  dosáhli svislé hloubky 1 000 metrů. To se stalo už v roce 1875. Hornický život nebyl zrovna lákavý. V době hospodářské krize docházeli lidé za prací do dolů až z 20 kilometrové vzdálenosti. V dole pracovali denně 10 hodin a když připočítáme čas na cestu pěšky tam a zpátky domů, zbylo jim už jen 6 hodin na spánek a domácí práce. Není tedy divu, že se prý naučili spát při chůzi opřeni jeden o druhého. Procházeli jsme se tunely a různými chodbami, naráželi jsme i na hluboké propasti, těžila se tu olověná ruda a ruda, která obsahovala stříbro a dokonce jsme si prohlédli jeden obří parní stroj, který poháněl důlní výtah a tvořil tak páteř celého dolu, to ale ovšem až v pozdějších letech. A cestou městem zpátky na vlak jsme se ještě zastavili u Ševčinského dolu, kde jsme si půjčili kladívka a mohli si vykutat vlastní rudu. Byla to dobrá výprava.
Pro web napsal Nat Košťál

Na fotky se můžete podívat ZDE:

Categories: CO JSME ZAŽILI Tags:

TÁBOR MEZI ZLATOKOPY (I. turnus: 15.7.-22.7. / II. turnus: 23.7.-30.7.)

Září 2nd, 2017 Comments off

NOVÍ PŘISTĚHOVALCI V DAWSON CITY! (den první) – V našem městečku se v sobotu odpoledne objevila nová skupina přistěhovalců, kteří se zde usadili, zdá se natrvalo. Šerif Charley Swift se svými pomocníky a se zdravotní sestrou Kate přistěhovalce řádně zaregistrovali a prohlédli, zda mají s sebou všechno potřebné vybavení, jak je vládou uloženo. Sestra Kate preventivně podala všem mužům i ženám Blubber (rybí tuk), aby žádná nemoc, neb slabost se v našem městečku nerozšířila. Fotky  z prvního dne – I. turnus ZDE: / II. turnus ZDE: 

CHILKOOT (den druhý) – Přistěhovalci zdolávali Chilkootský průsmyk, aby nalezli ztracený, či odhozený majetek prospektorů, kteří tudy táhli před nimi. Kousky, které nalezli, byly opravdu skvostné a majitelka saloonu „U Losího parohu“ Tornádo Lou si je ihned koupila a vyzdobila jimi svůj podnik. Odpoledne si budoucí zlatokopové zhotovovali loďky a prámy, které poté pouštěli po divokých peřejích řeky Yukonu a soutežili mezi sebou o nejhezčí, nejrychlejší a nejvytrvalejší plavidlo. Fotky z druhého dne – I. turnus ZDE: / II. turnus ZDE:

POSLEDNÍ KLAIMY ROZDĚLENY (den třetí) – Bylo to v Dawsonu samý shon. George Carmack uvolnil poslední čtyři klaimy. které slibovaly svým budoucím majitelům zisk a bohatství. Strhla se kolem toho pěkná mela, a kdyby na pořádek nedohlížel šerif Swift se svým pomocníkem, kdo ví, jestli by se to obešlo bez obětí na životech mnohých chekako. A když mladí zlatokopové začali rýžovat, klaimy začaly vydávat svoje první zlaté nugety. Veselo bylo tehdy celý den. Z prvních nálezů ve zlatonosné říčce, z country tanců, které jsme se učili a večer v bance z dolarů získaných za zlato. Fotky ze třetího dne – I. turnus ZDE: /                                                                II. turnus ZDE: 

PŘEKVAPIVÁ SETKÁNÍ! (den čtvrtý) – Jistě nikdo ze zlatokopů už nikdy nezapomene na tento den. Nejdříve napínavé ranní vyprávění o velikém člověčím nasazení pro záchranu hladových indiánů umírajících vysoko v horách, odpolední setkání se Zorrem, mistrem světa ve westernovém žonglování s revolvery a vícemistrem světa v ovládání dvou honáckých bičů a co teprve večer! Nalezení bohatého nešťastníka Boba, který po sobě zanechal tak naléhavé poselství z Bible pro každého nás:„Neukládejte si poklady  na zemi, kde je ničí mola rez a kde je zloději vykopávají a kradou. Ukládejte si poklady v nebi, kde je neničí mol ani rez a kde je zloději nevykopávají a nekradou. Neboť kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce“. Večer jsme přivítali mezi námi pána, který nám pronajímá tábořiště a u táboráku jsme se zaposlouchali do jeho vyprávění o zlaté horečce na Klondiku.              Fotky ze čtvrtého dne – I. turnus ZDE: / II. turnus ZDE: 

ZÁVOD ZA ZLATEM (den pátý) – Zábor, který si Cyrus Johnson nedal zaregistrovat, byl po 60 dnech opět volný – staré kolíky označovaly místo původního záboru. Úderem půlnoci se zábor uvolnil k novému vyznačení. Po rozbřesku, hned jak se zlatokopové z Dawson City posilnili, vyrazili na vyčerpávající závod za zlatem. Stalo se tak však až na druhém zlatokopeckém táboře, neboť jsme nebyli z předcházejících dnů tak zmořeni horkem, neboť čtyři dny před výletem vytrvale pršelo. Fotky z pátého dne – I. turnus ZDE: / II. turnus ZDE: 

DOPADENÍ ZLODĚJE A PODIVNÝ SOUD (den šestý) – V nočních hodinách ze středy na čtvrtek se v nestřežený okamžik proplížil zloděj do banky a ukradl všechny peníze. Noční hlídka, která měla zrovna službu, když se to stalo, měla opravdu namále, protože zloděj byl ozbrojený. Namále měla podruhé ráno, když to zjistil bankéř, který je za hlídkování města a zvláště své banky najal. Po rozsáhlé pátrací akci byl pachatel nakonec dopaden a peníze zlatokopů byly  zachráněny. Rozsudek za ohavný čin byl však nakonec velmi překvapivý. Soudce spravedlivě odsoudil zločince, trest se však rozhodl vzít na sebe. Stále nám vrtá hlavou, co nám tím chtěl říct. Fotky ze šestého dne – I. turnus ZDE: / II. turnus ZDE:

ZLATOKOPOVÉ SE BAVÍ (den sedmý) – U jezera překvapení se Smoke s Andy Carsonem dostali do nebezpečné situace, poté co se pokusili přejít propast přes tající sněhový most. I když se propadli a jeden za druhého byli ochotní nasadit svůj život, nakonec vyvázli bez újmy. Radovali se, jako by se nově narodili. Odpoledne v městečku bylo o zábavu postaráno. Na různých stanovištích se vrhalo nožem, střílelo na růže, zápasilo se siláky, ručkovalo po laně přes řeku, nebo třeba závodilo s velbloudy. Fotky ze sedmého dne – I. turnus ZDE: / II. turnus ZDE:

BOHÁČI SE VRACÍ DOMŮ (den osmý) – Jednou jeden muž řekl, že kdo má Boha je boháč. Snad i ti naši zlatokopové se nenavraceli jen s nugety a dolary, ale také s vědomím, že jsou Bohem milovaní a jsou pro Něho vzácní :). Fotky z osmého dne – I. turnus ZDE: / II. turnus ZDE:

Noviny „Klondyke Nugget“, které denně vycházely jsou k nahlédnutí ZDE:

„SKALKY“ – III. ČÁST RÁDCOVSKÉHO KURZU

Červen 18th, 2017 Comments off

Na fotky se můžete podívat ZDE:

Categories: CO JSME ZAŽILI Tags:

„LEDŇÁČEK“ – KROUŽKOVÁNÍ PTÁČKŮ NA LOSÍ ŘECE

Květen 20th, 2017 Comments off

Na fotky se můžete podívat ZDE:

Categories: CO JSME ZAŽILI Tags:

RINGOTURNAJ 2017

Květen 10th, 2017 Comments off

Dlouhé cesty přecpanými autobusy a vlaky, nervy napínané k prasknutí, výborné snídaně, obědy i večeře, spousty nových věcí k vyzkoušení a úžasné duchovní programy a chvály. Co to je? No přece Ringoturnaj 2017 od 5. do 8. května v jedné ne příliš krátké větě. Ano, cesta tam nám trvala přibližně šest hodin a cesta zpátky nebyla o moc lepší, protože jsem během ní minimálně já trpěl hladem i žízní. Ono když si člověk zvykne na plnou penzi, při které se třikrát denně nacpe k prasknutí, tak moc dlouho bez jídla nevydrží. Ještě víc ale prasknutím hrozily nervy, protože nejeden námi hraný zápas byl ve třetím setu na skóre 15:15 (ringo se hraje na dva vítězné sety, každý do patnácti bodů, ale s rozdílem alespoň dvou bodů). Některé jsme vyhráli, jiné prohráli, ale zahráli jsme si bezvadně a to je přeci v ringu to hlavní. Bohatý doprovodný program nabízel střelbu ze všelijakých zbraní, řeckořímské zápasy, různé výtvarné workshopy, deskové hry a také naše již ozkoušené rýžování zlata. Večer jsme se pak scházeli ke zpěvu křesťanských chval a krátkému slovíčku o našem životě a jeho možné proměně k lepšímu. Přestože jsme neobsadili žádné první místo, stály ty hodiny cestování vlakem za to.  Napsal Matěj.

Na fotky se můžete podívat ZDE:

Categories: CO JSME ZAŽILI Tags: